Naše služby

Ceník

Historie knihovnictví v Měříně sahá až na samý počátek 20. století. V roce 1900 byl založen místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a právě tento spolek založil knihovnu, která se později stala základem pro Veřejnou knihovnu lidovou v Měříně. Knihovna Národní jednoty byla umístěna díky svolení obecního zastupitelstva ze dne 5. prosince 1903 v přední místnosti radnice v č.p. 104.

Popud k založení Veřejné knihovny lidové dal učitel Vilém Hiršberg ze spolku Občanská beseda, který byl založen roku 1904. Ke společné debatě mezi tímto spolkem, zástupci odboru Národní jednoty a místními studenty došlo 8. února 1906. Byla zmíněna nutnost zřídit společnou veřejnou knihovnu co nejdříve a zazněla i kritická slova ohledně knihovnických aktivit Národní jednoty i Občanské besedy: "Beseda dělá málo, ale Jednota zhola nic." Výsledkem této debaty byla dohoda o zřízení Veřejné knihovny lidové v Měříně.

Prostory poskytla Národní jednota, která knihovní fond ještě rozšířila o hospodářské knihy pořízené ze subvence České zemědělské rady v hodnotě 100 korun. Ačkoli bylo dohodnuto, že knihovna bude řízena sborem důvěrníků všech zakladatelů, veškerá péče o udržení a rozšíření knihovny spočívala výhradně na Občanské besedě. Společně s knihovnou byla založena i čítárna. V roce 1911 byla do čítárny předplacena tato periodika: Jihlavské listy, Horácké listy, Jihozápadní Morava, Svaz, Libuše, Matice lidu, Veselá Praha, Nový lid a Pravda. Zdarma odebírala čítárna periodika Hlas, Selské hlasy a Stráž. Půjčovalo se každou neděli a o svátcích. Funkci knihovníka zastával Vilém Hiršberg, později jej vystřídal Emil Marek. V roce 1914 čítala knihovna 830 svazků.

Po rozpuštění Občanské besedy došlo v roce 1920 k bezplatnému převodu knih i veškerého inventáře na nově vzniklou jednotu Sokol. Sokol provozoval veřejnou knihovnu do podzimu roku 1923, kdy v Měříně došlo ke zřízení obecní knihovny, tak jak to ukládal zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.

Obecním zastupitelstvem byli zvoleni za členy knihovní rady vrchní poštmistr Antonín Arnold, ředitel měšťanské školy Ludvík Musil, měřínský kaplan Josef Vlk a jirchář Jan Trávníček. Z těchto členů byl na ustavující schůzi 1. listopadu 1923 zvolen předsedou Ludvík Musil, jednatelem Jan Trávníček a pokladníkem Antonín Arnold. Příspěvek od obce ve výši 800 Kč ale nestačil na zakoupení nových knih, proto vyjednala knihovní rada s jednotou Sokol dar 100 knih a odprodej 240 knih ze sokolské knihovny.

Knihovníci Jan Dvořák a Václav Hroch, místní učitelé, knihy nově očíslovali a vypracovali jejich seznamy. Půjčovat se začalo na konci prosince. Čtenáři platili roční poplatek 1 Kč a výpůjční doba byla dva týdny, při překročení této lhůty čtenáři dopláceli 20 haléřů za každý další započatý týden.

V roce 1926 byla zprovozněna také čítárna. Časopisy a noviny ke čtení zdarma zapůjčilo několik jednotlivců, jednalo se např. o časopisy Světozor, Rozkvět, Brněnský ilustrovaný zpravodaj, Módní revue, Národní listy, Svoboda nebo Lidové noviny. Četlo se v neděli od 10 do 12 hodin dopoledne a od 14 do 16 hodin odpoledne, zájem ale nebyl nijak velký. Fond knihovny v té době čítal okolo 450 svazků a místo knihovníka zastával Adolf Mejzlík.

2. světová válka znamenala omezení i pro obecní knihovnu, která měla vyřadit a odevzdat ze svého fondu knihy označené za závadné. Bylo rozhodnuto o nevydání knih a společně s obecní kronikou byly zazděny v budově radnice, kde bez újmy válku přečkaly. První poválečné roky se nesly v duchu hledání vhodných prostor pro knihovnu. V roce 1946 byla nejdříve přemístěna do domu č. 106 a od listopadu téhož roku se každou neděli mezi 10. a 12. hodinou dopoledne půjčovalo. Půjčovné bylo stanoveno za každou knihu ve výši 1 Kčs na 14 dní. Poté knihovnu čekalo další stěhování do domu č.p. 21, ale už v roce 1949, kdy byl dům č.p. 106 osidlovacím úřadem definitivně přidělen do vlastnictví obce, se stěhovala zpátky. V témže roce se stal knihovníkem učitel Jan Tecl, před ním se postupně o knihovnu starali Jan Mrázek, Aleš Žítek a František Kašpar.

O deset let později se knihovna opět přestěhovala, tentokrát do domu č.p. 113, do bývalého sálu spořitelny. Tento sál, před válkou využívaný jednotou Orel, byl rozdělen na dvě části, agitační středisko a knihovnu. V té době měla knihovna ve svém fondu téměř 2 500 svazků a rozšiřovala se dál. Prostory se ale brzy ukázaly jako nedostačující, proto knihovník Jan Tecl usiloval o větší a lépe vyhovující potřebám knihovny. Jeho snaha dosáhla naplnění v roce 1977, kdy byla knihovna přemístěna opět do domu č.p. 106. Na této adrese sídlí dodnes, jen v roce 1987 ji čekalo zatím poslední stěhování, kdy byla přemístěna z přední části budovy do levé přízemní části ve dvoře.

V roce 1982 došlo k reorganizaci lidových knihoven. Knižní fond převzala Městská lidová knihovna Velké Meziříčí a náklady na provoz přešly z Místního národního výboru na Okresní knihovnu ve Žďáře nad Sázavou. V témže roce došlo také ke sloučení závodní knihovny n.p. Gala Měřín s obecní knihovnou a také ke změně na postu knihovníka. Novou knihovnicí se stala učitelka místní základní školy Helena Strnadová, která tuto funkci vykonávala s krátkou přestávkou, kdy na konci 90. let vedla knihovnu Jiřina Křesťanová, až do roku 2017. Poté na její místo nastoupila Lucie Čížková.

Významnou změnou ve fungování knihovny byl rok 2002, kdy se knihovna datem 18. prosince stává organizační složkou městyse Měřín. Stalo se tak na základě nového knihovnického zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. V tomto zákoně byly mimo jiné i definovány regionální funkce knihoven, které měly na další fungování obecních knihoven zásadní vliv. Knihovna městyse Měřín spadá pod Úsek regionálních funkcí Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou. Díky systému regionálních funkcí obohacuje svůj knižní fond, který má v současné době přes 6 000 svazků, o výměnný fond zmíněného úseku.

V roce 2005 došlo ke generální opravě prostor knihovny, která byla zároveň vybavena novým nábytkem. Zavedením internetu o dva roky později knihovna ukázala, že chce být kromě kulturní instituce i moderním informačním pracovištěm. Za tuto snahu obdržela v roce 2008 ocenění na Malé knihovnické slavnosti, kterou každoročně pořádá Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě.

Současné směřování knihovny je spjato se snahou o rozvoj a podporu čtenářství. Knihovna spolupracuje s místní mateřskou i základní školou a pořádá knihovnické lekce pro děti. Zajímavosti ze světa knih představuje návštěvníkům v pravidelných výstavách a pořádáním akcí pro dospělé se začleňuje do kulturního dění v obci.

Lucie Čížková